1. Rozdělení a výnos kultur. Poplatky z nich.
(1 jitro = 0.585 ha = 1600 sáhů)
(1 korec = 800 sáhů = 0.287 ha)
Nejstarší zápisy, které se nám zachovaly, prozrazují, že roku 1792 bylo v Bedrči:
237 jiter 829 čtverečních sáhů polí, s kterých se ročně sklidilo 129 a 5 šestnáctin míry pšenice, 712 a 5 šestnáctin míry žita, 209 a 3 šestnáctiny míry ječmene a 548 a 7 šestnáctin míry ovsa.
Luk bylo 9 jiter 1.457 čtverečních sáhů. Ročně se na nich nasušilo 128.92 centu sena a 16.49 centu otavy. Zahrad bylo 9 jiter 1.149 čtverečních sáhů, ročně se na nich urodilo 87.51 centu sena a 43.72 centu otavy. Pastviny zabíraly 6 jiter 1.327 čtverečních sáhů. Sklízelo se z nich jen 8.66 centu sena. Lesů bylo málo, zabíraly rozlohu 772 čtverečních sáhů a vynášely ročně 28-64 sáhu měkkého dříví, ouhoru byla 4 jitra 593 čtverečních sáhů.
Obec Bedrč měla roku 1792 celkových roční užitek v ceně 1.485 zlatých, 55 fr., platilo se z něho celkem 167 zl. 50 a čtvrt fr. daní.
Roku 1910 patřilo již Bedrči 297 ha 36 a 54 m čtver. Pozemků a platilo se z nich ročně 1.031.69 rakouských korun na daně.
1. ledna 1933 činila výměra všech pozemků 297.35 ha. Čistý katastrální výtěžek byl odhadnut na 4.027 Kč 30 hal. Zaplacené daně činily i se všemi fondovými přirážkami 30.110.45 Kč, daň z obratu 4.098.05 Kč, dohromady Kč 34.208.50.
2. Obyvatelstvo
Podle zápisů z roku 1811 bylo v Bedrči 99 lidí. V tom roce se jich narodilo sedm a tři zemřeli. Na konci roku přibylo o čtyři, bylo jich tedy 103, z nich bylo 44 mužů a 59 žen. Z obyvatelstva bylo 21 ženatých a 82 svobodných, 86 bylo katolíků a 17 protestantů.
Za 15 let nato - roku 1826 - bylo tam 111 lidí, 6 se jich narodilo, 7 zemřelo. Podle náboženského vyznání bylo 92 katolíků a 19 protestantů.
Roku 1874 bylo v Bedrči 111 katolíků, 38 helvetů a 8 židů, dohromady 157. Bydleli v 17 domech.
1. ledna 1933 bylo v Bedrči 186 obyvatel. Byli zaměstnáni v různých oborech, náboženského vyznání bylo 157 římských katolíků, 18 českých bratří, 6 patřilo k církvi československé a 5 bylo bez vyznání.
3. Zaměstnání
Obyvatelé v Bedrči se živili jednak rolnictvím a jednak i tkalcovstvím. Roku 1816 tam bylo dokonce 30 tkalců a 1 punčochář a v roce 1822 30 tkalců a 3 punčocháři.
Tkalcovství i punčochářství se však provozovalo v rodině při rolnickém zaměstnání a sloužilo ponejvíce jenom domácí spotřebě, tenkrát se na prádlo i na šatstvo upotřebovalo skoro výhradně jen domácích výrobků.
1.srpna 1933 byl v Bedrči 1 nájemce dvora, 6 větších rolníků, 6 větších chalupníků a 11 malých zemědělců. Také tam byli 2 mlynáři, 1 kovář, 1 obchodník se smíšeným zbožím, 1 hostinský a 1 obchodník s peřím a s kůžemi. Ostatní obyvatelé byli zaměstnání v různých oborech jako dělníci, mistři nebo železniční zaměstnanci.
4. Chov dobytka
Roku 1811 byli v Bedrči 4 staří koně a 2 dvouroční, 23 kusů staršího hovězího dobytka, 12 kusů tříletého, 3 kusy dvouletého a 5 kusů jednoročního, 36 starších ovcí, 45 dvouročních a 19 jednoročních, 8 starých a 17 mladých prasat.
1.ledna 1933 bylo v Bedrči napočteno 18 telat mladších než 1 rok, 7 býků, 22 jalovic, 75 krav a 11 volů, dohromady tedy 133 kusů hovězího dobytka. Koní bylo 16, - 8 klisen a 8 valachů. Ze skopového dobytka byla tam jen 1 bahnice a 1 beran. Zato bylo hodně vepřového dobytka - 137 kusů. Koz bylo 18.
5. Včelařství a ovocnářství
Bedrčská obec má velmi výhodnou polohu a včely tu nacházejí hojně bohaté pastvy. 1.ledna 1933 tam měli 11 včelstev. Včely mají vydatnou pastvu hlavně na okolních pasekách a bujných lučinách, které se rozkládají do Baby k Bedrči a od Petroupimě přes Bedrč až k Mrači a jsou zavlažovány potoky, jež se tu prodírají velmi krásnými údolími.
V Bedrči se pěstovalo také hojně ovocného stromoví a vinné révy. Roku 1929 byla však krutá zima, teplota poklesla až na -42 stupňů Celsia a hodně stromů pomrzlo. 1.srpna 1933 bylo v Bedrči napočteno 210 jabloní, 16 hrušní, 82 třešní, 76 švestek a 2 ořechy, 7 keřů vinné révy, 6 rybízů a 10 angreštů.