Kapitola V

Správa obecního majetku

1. OBECNÍ JMĚNÍ

Obec Bedrč má také jmění nemovité. Jest to: domek číslo 2 - obecní chudobinec, kolna na hasičské nářadí, v které je požární stříkačka s hasičským náčiním, obecní pozemky, většinou pastviny, výmoly a jen malá část orné půdy - všeho dohromady 8 ha 2 a 88 m čtver., obecní knihovna, kterou spravuje p. Stanislav Klápa, je v ní 191 knih.

2. ŠKOLSTVÍ

Bedrčské děti chodí do obecné školy v Soběhrdech. Když si v Soběhrdech postavili novou školu, museli ji zaplatiti obce, odkud tam chodí děti a jež tedy tvoří školní obec soběhrdskou (Soběhrdy, Bedrč a Žíňany). Obec Bedrč zaplatila 1,300 zlatých, půjčila si je roku 1896 a chtěla je splatiti v 50. letech.

Do měšťanské školy chlapecké a dívčí do živnostenských škol pokračovacích, do hospodářské a hospodyňské školy a do reálného gymnasia chodí bedrčská mládež do Benešova

3. CHUDINSTVÍ

Když se bedrčská obec odloučila od petroupimské, zřídili si v Bedrči zvláštní fond pro místní chudé. Do tohoto fondu plynuly příspěvky z tanečních zábav, pokuty a část obecních přirážek, roku 1890 čítal již 122 zlatých 64 krejcarů.

Pro své zastárlé a práce neschopné příslušníky mají v Bedrči obecní domek.

4. HASIČSTVÍ

Roku 1892 si založili v Bedrči sbor dobrovloných hasičů. Sbor měl na počátku 15 činných členů a 2 přispívající. Za starostu sboru si zvolili Františka Kováře, rolníka a za velitele Jana Haška, rolníka. Sbor dobrovolných hasičů trvá až dodnes.

5. HONITBA

Honební právo na pozemcích bedrčských má zčásti město Benešov a zčásti sama obec Bedrč. Benešovští pronajali svou honitbu konopištskému panství. Pro vykonávání honitby na městských pozemcích benešovských bývaly dlouhé spory mezi městem Benešov a konopištským velkostatkem. Spory ty se skončily písemným smírem, který se stal roku 1795. Od té doby byl pokoj, protože se přesně označila čísla pozemků, na kterých směli loviti benešovští a pozemků, které patřily bedrčským.

Nyní pronajali bedrčtí svou honitbu panu Václavu Šplichalovi, benešovští pak loveckému spolku v Benešově.